Psaní všemi deseti na klávesnici počítače

    Preferování rozložení kláves QWERTY nebo QWERTZ je často diskutovaným problémem. K řešení je potřeba mít hluboké znalosti a zohlednit více hledisek, zejména národní jazyk používaný v daném státě. Každému může vyhovovat něco jiného a ani jedno z těchto rozložení kláves není optimální.

    Existují národní standardy, které se opírají o základní typy rozložení kláves QWERTY a QWERTZ, (ve Francii mají AZERTY). QWERTY a QWERTZ jsou doplněny nejen národními znaky, ale také speciálními znaky. Ty jsou pak důvodem nekonečných diskusí o výhodnosti či nevýhodnosti právě toho konkrétního rozložení, byť si většina myslí, že problémem je umístění Z/Y. Je tedy příhodnější mluvit o českém a americkém standardu a nikoliv o QWERTZ a QWERTY. V Americe i v Anglii se používá rozložení kláves QWERTY a přitom jejich standardy jsou rozdílné.

    Častým omylem je domněnka, že první počítače v českých zemích měly klávesnici QWERTY. Rozložení kláves je považováno za čistě národní záležitostí. Proto u nás vyráběné nebo k nám importované počítače do roku 1994 musely mít klávesnici založenou na typu QWERTZ. Toto rozložení bylo používáno i v době, kdy klávesnice nebyla přímou součástí počítače. Rozložení QWERTY je tedy považováno za novinku. Někdo může mít pocit, že tomu tak bylo od počátků a že QWERTZ se zavedl kvůli pohodlnějšímu psaní korespondence. Tato domněnka je ale mylná.