Psaní na počítači

Mapa webu

Psaní na počítači - profesionální ovládání klávesnice

ČÁST Č.1

ČÁST Č.2

ČÁST Č.3

ČÁST Č.4

ČÁST Č.5

Nejen české rekordy

V souvislosti s ovládáním mezerníku jsem se dotkl sportovních výkonů v oblasti psaní na klávesnici, a proto i několik doplňujících informací o nich, neboť i v této oblasti je možné získávat vavříny. Využívání hmatové metody svádí k dosažení maximální možné rychlosti a minimální chybovosti. Světový rekord v 30 minutovém opisu textu při penalizaci 100 úhozů za neopravenou chybu činí 955,10 hrubého úhozu za minutu (15,92 hrubého úhozu za sekundu, což jsou přibližně tři slova) při chybovosti 0,03 % (neopraveno pouhých 8 chyb v 28 653 úhozech). Jeho držitelkou je od mistrovství světa v Římě v roce 2003 Češka Ing. Helena Matoušková. Tohoto vynikajícího výsledku dosáhla nejen díky hbitosti svých prstů, ale i pomocí schopnosti co nejlépe zvládat a využívat zkratkové systémy (bez jejich využití je možné dosáhnout maximální rychlosti 600 až 700 úhozů za minutu).

Toto je však sportovní výkon, kterého je dosaženo využitím hmatové metody a zkratkových systémů. Svou roli zde též hraje, že je opisován pouze obyčejný text. V praxi by především, jak již bylo uvedeno, mělo jít o optimální rovnováhu mezi rychlostí, přesností a ergonomickými požadavky, tzn. i ochranou zdraví, na kterou při vrcholovém sportu nelze brát významný zřetel. Za vhodnou rychlost pro praxi lze považovat 200 až 250 hrubých úhozů za minutu při přesnosti minimálně 99,5 % (tedy chybovost do 0,5 %). Přesnost je vždy důležitější než rychlost generování jednotlivých znaků.

Rekordů je však dosahováno i v dlouhodobém opisování textu. V roce 1994 během dvacetičtyřhodinového maratónu v psaní na psacím stroji opsala Jaroslava Matějů text o 317 760 úhozech. K tomuto výkonu spotřebovala roli papíru v délce 32,87 m. Neoficiálně byl tento rekord překonán Petrem Haisem 26. ledna 2007, kdy napsal 319 161 úhoz (průměrná rychlost 444 úhozy za minutu). Tohoto neoficiálního rekordu za značných bolestí dosáhl v rámci vytvoření rekordu v přepsání miliónu znaků v pěti lidech. Dosažený rekord přepisu milionu znaků činí 11 hodin a 50 minut.

Na závěr části věnované rekordům malá kuriozita. Jeden žák německého Odborného učiliště v německém Norderstedtu odmítl psát školní písemné práce deseti prsty naslepo, tedy hmatovou metodou, a trval na umožnění absolvovat zkoušky z psaní textu vlastní metodou psaní dvěma prsty. Zároveň požadoval, aby mu byla uznána všechna napsaná písmena. Svůj požadavek zdůvodňoval tím, že při psaní deseti prsty jej bolí malíčky a též tím, že dvěma prsty píše dostatečně rychle. Chybovost nepožadoval za podstatnou. Když učiliště odmítlo uznat jeho metodu, žák se obrátil na soud. Ten žalobu zamítl. V diskusi, jež případ provázela, bylo mimo jiné poukázáno na povinnost školy připravit své absolventy pro praxi tak, aby měli na pracovním trhu největší šanci svého uplatnění, k čemuž psaní hmatovou metodou, jak z diskuse vyplynulo, jednoznačně patří.

Rychlopisné zkratkové systémy

V praxi lze též využít zmíněných rychlopisných zkratkových systémů vytvořených pomocí speciálního programu nebo, pokud se pro psaní textů využívá program Microsoft Word, příkaz "Nahrazovat text během psaní" v "Možnosti automatických oprav". Tento příkaz lze využít pro tvorbu vlastních zkratek pro automatické psaní častých textů počítačem, například do položky "Nahrazovat:" napsat hk a do položky "za:" Hradec Králové. Kdykoliv po napsání hk jako samostatného výrazu počítač tyto znaky automaticky změní na Hradec Králové. Tak je možné vytvořit například vp pro Vážený pane, vpi pro Vážená paní či sp pro S pozdravem. Vždy je však nutné dodržet, že zkratka musí být vytvořena tak, aby nebylo pravděpodobné, že ji bude nutné někdy v textu napsat jako samostatné slovo. Tomu se může předejít zařazením "ů" na její začátek. Použito by to však mělo být pouze v nezbytném případě, neboť zkratka musí zároveň být lehce zapamatovatelná a musí se snadno napsat. Například pro značku m2 je lepší vytvořit zkratku "ům" než "m2", neboť zkratku m2 není tak snadné napsat. Tímto způsobem se zvýší nejen efektivita práce, ale též i ochrana zdraví, neboť se tím zkrátí čas práce s počítačem a sníží se nutný počet pohybů prstů pro napsání potřebného textu.

Autor: Tomáš Neugebauer, 02/2008

MAPA WEBU

ÚVODNÍ STRANA